Vyberte stránku

Jak zabránit zapomínání naučené látky

0 komentářů

Mnoho začátečníků při studiu cizího jazyka selhává z prostého důvodu – neukládají novou látku do dlouhodobé paměti. Naučené tak zůstává pouze v krátkodobé, operativní paměti, ze které se po několika hodinách postupně uvolňuje, aby paměť měla místo pro další operativní úkoly každodenního života.

Kruh věčných začátečníků

Student, který dlouhodobé paměti nevyužívá o čerstvě nabyté znalosti velmi rychle přichází, v dalších hodinách angličtiny nemá na co navázat a výuka jazyka mu, takříkajíc, přerůstá přes hlavu. Toto je problém především začátečníků a věčných začátečníků. Nejprve jsou odhodlaní a motivovaní svou jazykovou úroveň posunout, s nadšením začnou studovat a první hodiny studia je studovat baví a látka jim přijde zvládnutelná. Jelikož však své znalosti neuložili do dlouhodobé paměti a postupně o ně přicházejí, chybí jim tento základ v dalších hodinách. Učení cizího jazyka jim tak připadá stále složitější. Nějakou dobu s další výukou bojují se zvýšeným úsilím, protože se nechtějí při prvních komplikacích vzdát. Postupně ale cítí, že již nejsou v takovém komfortu jako na začátku. Další látka se však na ně s každou novou hodinou valí a je jen otázkou času, kdy zákonitě na studium jazyka rezignují.

„Problém věčných začátečníků není ve studentech samotných, ale v ukládání látky do špatné paměti.“

Rezignaci napomáhá i to, že ti, kteří jazyk ukládají do dlouhodobé paměti studium zvládají, což na ty neúspěšné působí demotivačně. Začnou pochybovat o osobě a svých schopnostech a s argumentem, že nemají na jazyk talent, jsou již na výuku staří, nemají čas apod. studium ukončují a ocitají se tak v kruhu věčných začátečníků. Nevědí totiž, že problém není v nich samotných, ale v ukládání látky do špatné paměti.

Vědecké závěry pomohou ovládnout jazyk

Abychom porozuměli tomu jak se vyhnout pasti krátkodobé paměti, zabrousíme na chvilku do oblasti teorie a neurověd. Naštěstí je v tomto ohledu již lidský mozek v určité míře prozkoumaný a tak nám vědecké závěry mohou pomoci právě i při studia jazyka. Dlouhodobá paměť se využívá k ukládání informací. Je sice pomalejší, ale cokoli do této paměti dostaneme, máme připravené pro využití v budoucnu. Naproti tomu krátkodobá paměť, někdy se jí říká i pracovní paměť, se používá k řešení operativních každodenních situací. Informace v ní uložené se vybavují velmi rychle, ale zároveň jsou uloženy na velmi krátkou dobu. Je to logické, protože každý člověk denně řeší mnoho běžných situací a jelikož je kapacita této paměti omezená, je potřeba ji uvolňovat pro stále další a další nové informace a podněty.
„Podívejme se na příklad práce s pamětí, se kterým se setkal zřejmě již každý z nás. Když se vám představí křestním jménem skupina pěti lidí, které jste doposud neznali, pravděpodobně ihned po představení dokážete jejich jména rychle zopakovat. Ale vzpomenete si na všechna jména i druhý den nebo za týden? Většina z nás zřejmě ne, protože jsme měli tuto informaci uloženou jen v pracovní, tedy krátkodobé paměti. Na druhou stranu, vzpomenete si na křestní jména deseti svých spolužáků ze základní školy, ačkoli jste je třeba už deset nebo dvacet let neviděli? Zřejmě ano, máte je totiž uložené v dlouhodobé paměti. Rozdíl je v tom, že jste si jména svých spolužáků pravidelně každý den připomínali a opakovali si je. Tedy vhodným způsobem opakování jste je přesunuli z krátkodobé paměti do dlouhodobé.“

Pro ovládnutí jazyka (slovíček, frází, gramatiky ..) je tedy potřeba učit se tak, aby se probíraná látka přesouvala z krátkodobé paměti do dlouhodobé. Toho lze dosáhnout překvapivě velmi snadno, pokud daný člověk ví jak na to. Stačí do studia jazyka zapojit tzv. řízené opakování, tedy opakování, které je vhodně dávkováno a rozloženo v čase.

Řízené opakování, povinný nástroj každého studenta

Když děláme, slyšíme či vidíme něco poprvé, vytvoří se mezi jednotlivými neurony v mozku nejdříve jen jemná vazba, která se časem rozplývá. Řešíme-li něco opakovaně, vazba se posiluje a je stále silnější. Díky tomu jsme schopni si informaci vybavit i v budoucnosti. Nepomůže však opakování v jednom učebním bloku, ale je potřeba opakovat systematicky podle definovaného klíče i v následujících dnech. Pomůckou pro stanovení správné četnosti opakování pro nás může být Ebbinghausova křivka zapomínání. Byla objevena profesorem Hermannem Ebbinghausem již v 19 století.
Křivka ukazuje, kolik látky si je lidský mozek schopen zapamatovat od okamžiku, kdy se něco nového naučil a jak rychle naučenou látku zapomíná. Jak je na první pohled zřejmé, vyplývá z křivky zapomínání bohužel jeden velmi nepříjemný závěr. Více než dvě třetiny toho, co se v jednom dni naučíme, do druhého dne zapomeneme. Za 6 dní přijdeme až o 75 % naučené látky. Pokud tedy nevyužíváme vhodný studijní systém nebo nejsme vzdělávacím procesem správně vedeni, drtivá část našeho studijního úsilí přichází po několika dnech vniveč. Učíte-li se tak, že nevyužíváte vhodné řízené opakovaní, je zřejmé, že se cizí jazyk tímto stylem nemůžete naučit nikdy.

Budete znát až 4x více než dříve

Nyní již víme, že informace dostaneme z krátkodobé pamětí do té dlouhodobé vhodným systémem opakování. S každým dalším opakováním je informace v našem mozku uložená hlouběji a lépe. Ne každé opakování je však přínosné. Strávit mnoho desítek minut opakováním látky ve stejném dni má na dlouhodobou paměť téměř nulový dopad.

„Při dodržování správného systému opakování si vaše paměť uchová až 4x více nové látky.“

Abychom našim studentům jazyka co nejvíce pomohli, rozšířili jsme Ebbinghausovu křivku zapomínání o křivku řízeného učení a navrhli maximálně efektivní systém opakování s ohledem na výuku cizích jazyků. Z grafu je zřejmé, že při dodržování našeho systému opakování si vaše paměť uchová více než 4x více nové látky než pokud byste studovali tradičním způsobem.

Z našich zkušeností doporučujeme první den probrat novou látku a následně ji zopakovat ideálně ještě večer před spaním, pak znovu zopakovat druhý den, sedmý den a naposledy mezi desátým a čtrnáctým dnem, tedy průměrně dvanáctý den.

Z počátku opakujte látku i s jejím pečlivým procvičením. Čím více ji budete mít osvojenou, postačí již jen její stručné připomenutí. Každé opakování si pečlivě evidujte, ať vnesete do své jazykové výuky řád, který dokážete udržet i s další přibývající látkou. Evidovat každé procvičování ale může být nekomfortní a tak doporučujeme využít vhodný vzdělávací software, který je nastaven s ohledem na námi navrženou křivku řízeného opakování. Tím si organizaci studia značně zjednodušíte.

Naše doporučení

V našem eshopu naleznete celou řadu kurzů, které s řízeným opakováním intenzivně pracují. Nová látka je prvně probraná a následně se k ní student vrací i v dalších dnech a to jak ve formě jejího procvičování, tak i stručným připomenutím ve dnech pozdějších. Důraz je kladen i na specifickou oblast slovíček, která je možné procvičovat až 12ti různými způsoby. Rádi vám pomůžeme vhodný kurz vybrat a dáme vám ho k otestování.

Napište nám do komentáře pod článek, jak hodně zapomínáte vy a jaké máte vlastní zkušenosti s ukládáním vědomostí do dlouhodobé paměti.

Máme zbrusu nový online kurz

V online kurzu objevíte všechny možnosti, jak se můžete  učit cizí jazyky. Sestavíte si svůj jazykový plán, který vás povede a udrží vaši motivaci. Budete přesně vědět, co a jak máte dělat. Cizí jazyk vás začne bavit a konečně se ho naučíte.

Mohlo by vás také zajímat…

Chcete mít cizí jazyk vždy po ruce? Studujte na mobilu!

Chcete mít cizí jazyk vždy po ruce? Studujte na mobilu!

Mobil je váš nejvěrnější kamarád. Kontrolujete na něm e-maily, komunikujete s přáteli a rodinou, prohlížíte sociální sítě, hrajete hry, fotíte děti, mazlíčky a selfíčka… jednoduše ho nedáte z ruky. A taky se na něm můžete učit jazyky. Protože je pořád s vámi ve vaší...

číst více
Jen mluvit nestačí, zapište si za uši

Jen mluvit nestačí, zapište si za uši

Také se vám už stalo, že jste napsali text s hrubkami a překlepy a poslali ho do světa? A když jste to zjistili, byli jste rudí až za ušima. A to se jednalo o text ve vaší mateřštině… A co texty v cizím jazyce? Že je raději ani nepíšete? Tak to je velká chyba. Tím, že...

číst více

Jak hodně zapomínáte vy?

Jaké máte vlastní zkušenosti s ukládáním vědomostí do dlouhodobé paměti?

Podělte se s námi do komentářů.